Narozen 7. 12. 1928 v Batelově u Telče. Pochází z rodu hudebního skladatele Gustava Mahlera, jeho otec pracoval jako kovář a dělník.V letech 1943-1947 navštěvoval učitelský ústav, maturitu složil v roce 1947 externě na gymnáziu v Karlíně. V letech 1947-1951 studoval češtinu a angličtinu na Filozofické fakultě UK.

Ještě za studií byl redaktorem kulturní rubriky vysokoškolského časopisu Předvoj (1949-1950) a zároveň začal spolupracovat s Čs. rozhlasem. Tam pak do roku 1953 působil jako redaktor vzdělávacího oddělení a propagandy (mj. natáčel pravidelná nedělní vystoupení ministra Zdeňka Nejedlého). V letech 1953-1955 vyučoval jako asistent na katedře společenských věd AMU, v letech 1955-1960 byl tiskovým tajemníkem ministra školství a kultury Františka Kahudy. Před EXPO '58 v Bruselu přišel jako dramaturg do Laterny magiky, pak se stal krátce jejím uměleckým vedoucím, od roku 1960 je ve svobodném povolání.

Jako spisovatel debutoval knižně výchovnou novelou Konečně (1958) pod pseudonymem Karel Hamr. Pro jeho tvorbu byly významné cesty do Indie (1957), Anglie (1960), USA (1963), později cesty po Evropě a v 80. a 90. letech znovu několik návštěv USA. Psal pro dospělé i děti (cestopis Bůh a lokomotiva, 1961, přepracováno pod titulem Indický hlavolam, 1987; Neohlížej se – jde za námi kůň!, 1983 aj.), divadelní hry (Mlýn, 1965; Normálka, 1967 aj.) i popularizační průvodce (Hledání zlatého věku, 1965; New York, 2008, s Vladimírem Fukou). V 50. a 60. letech psal zvláště hojně pro rozhlas (kulturní pořady, pásma, medailony, později i rozhlasové hry), od 90. let se tu autorsky podílel především na pořadech o hudbě.

Svůj nejvlastnější prozaický žánr nalezl v kulturně historických esejích o významných fenoménech hudebních i politických: Sbohem, můj krásný plameni (1984, o W. A. Mozartovi), Nekamenujte proroky (1988, o B. Smetanovi), Spirituál bílého muže (1990, o A. Dvořákovi), Katedrála (1994, o svatovítské katedrále), Kdo svůj národ miluje, nešetří ho (1995, o K. H. Borovském), Ano, Masaryk (2002, o prvním čs. prezidentovi). Jejich látka někdy posloužila jako východisko k televiznímu či filmovému scénáři, jindy byl naopak scénář východiskem literárního tvaru.

Jako filmový scenárista debutoval v roce 1967, po vynucené pauze v první půli 70. let se k psaní pro film vrátil od roku 1975. Byl jedním z poradců na scénáři Formanova Amadea (1984) a také si v něm zahrál epizodní roli. Podle své novely Nokturno (2000) napsal scénář filmu Lidice, který v roce 2009 začne točit Alice Nellis.

Pro Čs. televizi napsal scénáře inscenací Ta slepička kropenatá (Milan Růžička, 1971), Rytíř (Marie Poledňáková, 1971), Píšťalka pro dva (M. Valová, 1975).V 90. létech se uplatnil mj. jako spoluautor a průvodce cyklů České televize O hudbě s hudbou (1992) a To nejlepší z klasiky (1996) a emotivních autorských esejů Katedrála o třech dějstvích (Milan Pešek, 1994), Osud talentu v Čechách (Milan Pešek, 1995), Ano, Masaryk (Zdeněk Tyc, 1997), Dvořák v Americe (Zdeněk Tyc, 1998). Spolupracoval i se zahraničními stanicemi, např. pro rakouskou ORF napsal scénář dvanáctidílného seriálu Dynastie Straussů (M. J. Chomsky, 1988).

Filmografie

Jak se zbavit Helenky - 1967, R: Václav Gajer, scénář Z. M. podle povídky Ilony Borské Vdovec po snu

Svatba jako řemen - 1967, R: Jiří Krejčík, námět Z. M., scénář s Jiřím Krejčíkem

Nebeští jezdci - 1968, R: Jindřich Polák, scénář s Jindřichem Polákem a Filipem Jánským podle Jánského stejnojmenného románu

Flirt se slečnou Stříbrnou - 1969, R: Václav Gajer, scénář s Josefem Škvoreckým podle Škvoreckého románu Lvíče

Den sedmý - osmá noc - 1969, zakázán, uveden 1990, R: Evald Schorm, námět Z. M., scénář s Evaldem Schormem

Tak láska začíná… - 1975, R: Hynek Bočan, povídka Trápení ďáblova učedníka, námět a scénář Z. M.

Koncert na konci léta – 1979, R: František Vláčil, námět a scénář Z. M.

Neohlížej se, jde za námi kůň! – 1979, R: Jiří Hanibal, námět Z. M., scénář Z. M. s Jiřím Hanibalem

Božská Ema – 1979, R: Jiří Krejčík, námět a scénář Z. M.

Zabudnite na Mozarta – 1985, R: Miloslav Luther, námět a scénář Z. M.

Mí Pražané mi rozumějí – 1991, R: Věra Chytilová, scénář Z. M. s Věrou Chytilovou